ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Tomík na cestách

Vítáme Vás na oficiální stránkách Tomíka na cestách! 

Zde se dozvíte o termínech přednáškách, koupíte si zde knížku či hrníček a nebo si přečtete novinku na blogu :)

Přednášky

Seznam míst, kde se Tomík objeví s přednáškou

Afrika s tuktukemPraha Více info
Tuktukem z Thajska až na MoravuNáhořany Více info
Afrika s tuktukemÚstí nad Orlicí Více info
Afrika s tuktukemZašová Více info
Afrika s tuktukemVlachovo březí Více info

Zobrazit všechny přednášky

Obchůdek

Celá nabídka

Vlog

Všechny zážitky, krásné i strašidelné věci pro Vás pečlivě fotím.

Už jako dítě ve školce jsem se těšil, až jednou budu mít rodinu. Ženu kterou miluji a dítě co je “celý tatínek”. No, až v mých 30 letech se nám s Jančou narodil tento zázrak. Netrvalo dlouho a já ji držel za prstíček na cestě do školky. Někdy se tam těší, jindy zase ne. Někdy chce doprovodit až za dveře a když jdu domů, tak ji musíme zamávat do okýnka. Jindy je zase naštvaná, že si ji bereme domů moc brzy a poté doma prosí, aby mohla být zítra ve školce co nejdéle a nebo když po nemoci musí zpět do školky, tak vytáhne kapesník a předstírá smrkání, i když žádné nudle už netečou. Pokaždé se ale musíme aspoň na půl hodiny zastavit cestou domů ze školky na houpačkách. A i když je houpačka studená, tak mi poví, že to nevadí, protože už prý nebude nemocná a snaží se tatínka obměkčit svými kukadli, v kterých vidím sebe před 30 lety. I když vlastně to jsou takové ty obyčejné dny běžného života, tak pro mě jsou neskutečně cenné a člověk si váží každičké chviličky s ní. Na děckách je super vidět, že žijí přítomností. Teď a tady a je jim fuk co bude zítra a takhle mě zas ona učí žít. Občas v tom spěchu života se zastavím a díky ni si uvědomím, jaký šťastný člověk to vlastně jsem a koho vedle sebe mám
První dny v Rakousku nám pršelo
Rád bych vám poděkoval, že chodíte na mé cestovatelské přednášky!
S elektrokolem po Alpách? Jak se jezdí? A kolik vydrží baterka?
Mám radost!!!
Naše svatební cesta

Přihlášení